Historie školy v Nesvačilech. Rok 1879 - 1918
Obecná škola v Nesvačilech a její žáci, foto z roku 1910.
Až do roku 1879 chodívaly děti z Nesvačil, Petrovic, Tvoršovic, Mlýnů a Bezejovic do školy v Bystřici. Je doloženo, že výuka byla dříve i v Nesvačilech. Učívali dobrovolníci beze vší způsobilosti a učitelského vzdělání. Uvádí se J. Nechyba, po kterém pokračoval Jan Vilímek. To byl krejčí a kostelník v kostele Nalezení sv. Kříže. Vyučovalo se pouze v zimní době a to v dílně krejčího. Za výuku nenáležel plat, Vilímek dostával pouze dárky, od rolníků dostával měřici žita. Roku 1840 se svého učitelského úřadu Jan Vilímek vzdal a od té doby se v Nesvačilech neučilo.
Dne 13.února 1877 povolila Veleslavná c.k. zemská školní rada, aby pro obvod obcí Nesvačily, Petrovice, Tvoršovice, Mlýny a Bezejovice byla zřízena v Nesvačilech dvoutřídní obecná škola. Byl zvolen přípravný výbor, většina obyvatel dotčených obcí návrh zřídit školu podporovala. Se stavbou se započalo začátkem června 1878 a zároveň byla zvolena místní školní rada. Výstavbu financovali dotčené obce a různé subvence a peněžité dary. Majitel velkostatku v Tvoršovicích pan Jan Šebek věnoval na výstavbu školy 200 zlatých. Výbor zemský království Českého udělil c.k. školní obci Nesvačily 1500 zlatek subvence na stavbu školy. Šlechtic Čeněk Daněk, velkostatkář na Tloskově, vykázal dle zprávy obce Nesvačily přes svou povinnost, velké množství staviva ku zbudování školy. Další rozličné stavební hmoty byly od tohoto velkostatkáře zakoupené za lacinější ceny a v příznivých lhůtách pro splátky. Slavná c.k. okresní školní rada povolila od 1. září 1879 výuku o jedné třídě. Prvním řídícím učitel /správcem školy/ byl Ignác Míka narozený v Kardašově Řečici. Od 1.září 1881 je řídícím učitelem Josef Pošva narozený v Jičíně. U školy byla založena zahrada, potok v sousedství zahrady byl upraven, podél zasazeny hlohy jako přírodní plot. U školy byla zřízena knihovna. V roce 1885 bylo v seznamu školou povinných dítek 193, školu navštěvovalo 184 dětí.
V době vánočních svátků byla chudá školní mládež každoročně podporovaná ctěnou místní školní radou. Děti obdržely dar 10 zlatek na učební prostředky. O vánočních svátcích místní obchodníci ve škole obdarovali chudé děti punčochami, ve kterých byly různé dobroty.
Ve školním roce 1898-1899 byl na závěr školního roku uspořádán školní výlet. Žáci zdejší školy, společně se žáky školy bystřické, šli za doprovodu svých učitelů po silnici do Tvoršovic. Žáci vyšších tříd měli povolen přístup do cihelny. lihovaru a pivovaru, kde jim byl popsán provoz a postup práce. Pak navštívilo žactvo park a u rozhledny seznámili učitelé děti s místními zeměpisnými pojmy. Pak se šlo společně do nedalekého lesíka "Skedně", kde bylo občerstvení a odpočinek.
V roce 1902 byla zřízena u místní školy komise polévkového ústavu. Jednalo se o podporu chudších a přespolních dětí na jejich stravování. Výsledek závisel na milodarech. Bylo zakoupeno 60 misek. Děti byly stravovány ve třech soukromých domech místních rolníků. Byli to: Jan Bartůšek č.p.21, Josef Král č.p.11, Antonín Svatek č.p. . Děti byly rozděleny vždy do třech skupin a každé dostalo porci polévky za 6 haléřů. V každé skupině byla větší dívka k ruce hospodyni. Od 16. prosince 1902 do 7. února 1903 byla každý školní den v poledne podávána polévka v celkovém počtu 2040 porcí za obnos 122,40 korun. Polévkový ústav tak blahodárně působil na zlepšení školní docházky , zájem a nálada podarovaných dětí pro vyučování byla příznivější. Činnost komise polévkového ústavu pak byla každoročně v zímním období, ale po cca deseti letech byla pro nedostatek finančních prostředků ukončena.
Od 1. března 1904 nastupuje řídící učitel Josef Pošva do školy do Bystřice. Nesvačilští se loučí se svým oblíbeným řídícím učitelem a pro jeho zásluhy jej jmenují čestným členem obce a hasičského sboru.
Dne 6. dubna 1912 vydala c.k. Okresní školní rada v Benešově výnos, kde ukládá všem správcům škol (tzn. řídícím učitelům), aby mládež přiměřeným poučováním upozornili na nebezpečí házení kamení a klacků po automobilech a na tresty z toho vzešlých. Podobný obsah měl výnos z března 1913: Ukládá se správám škol, aby žactvu znovu připomenuly, že stihne žactvo trest, bude-li úmyslně přebíhati přes silnici, když poštovní automobil se blíží. Vyšetřováním se zjistilo, že to dělají dítky, jimž ještě šest let není.
Školní rok 1913-1914 začal nezvykle 20. září 1913. Bylo to proto, že se konaly manévry a správci škol v oblasti od Benešova až za Tábor měli povinnost dáti školní budovu vojsku k dispozici. 28. června 1914 byl úkladně zavražděn arcikníže František Ferdinand Este a jeho choť Žofie. Dne 6.července se v kostele Nalezení sv. Kříže konaly, za účasti učitelů a žáků, smuteční bohoslužby, které vykonal pan farář Eduard Hlaváček z Bystřice.
Válečná doba byla krutá a kruté bylo i zimní počasí. V zimě 1916-1917 napadlo hodně sněhu, byly četné vánice a nastaly kruté mrazy. Přespolních žáků mnoho nedocházelo. Vyučovalo se pouze v jedné vytopené třídě do 9.února 1917. Pak došlo uhlí, byl ho nedostatek a nebylo ho kde koupit. Od 9. února byla výuka zastavena a obnovena až 11.dubna ve všech třech třídách. Stejný problém nastal v zimním období 1917-1918.
V době Velké války žáci zdejší školy sušili byliny, sbírali šatstvo, chodili po domech a snažili se o finanční sbírky. Mnozí žáci museli být doma a pomáhat svým matkám, babičkám a dědům. Uvolněno z vyučování bylo 33 dětí, 12 hochů a 21 dívek. Mnozí měli otce a bratry na vojně a jejich nepřítomnost na hospodářství byla znát. Od počátku války bylo odvedeno na bojiště z Nesvačil a Petrovic 95 mužů, mnohým nebylo dopřáno se radovat z působení školy v nově vzniklém státě.
--